Kritika dnešní doby

Nechci promrhat
talentem
Tím jediným
o čem lidi mluví
a já mám pocit
že nelžou
nebo aspoň minimálně

Ale nevím
co s ním dělat
Jak si ho vzít do ruky
a udělat z něj
zázrak

A je mi -náct
a tak by každej řekl
že mám ještě plno času
že mám ještě celej život před sebou
to je hodně dní na to
napsat něco dobrýho
Já vím já vím
Je to dost možná
pravda

Ale když já už bych nejradši byla
jako ti šedesátiletí chlápci
co sedí ve velkých křeslech
v polospánku
v poloopilosti
a maj svět u nohou
za pár slov

Jako ti chlápci
co je hřeje
že něco někdy někde dokázali
něco napsali
někoho možná změnili
a hlavně všechny prosadili na prdel

Jako ti chlápci
co maj prachy
a poličky plný knížek
A všichni je milujou
jen za to
že jednou za čas
na papír napíšou
nějaký sračky
a řeknou: “Pánové,
tohle je umění,
tohle jsem já."

A kritici napíšou
že to je krutá
pravdivá
nevyřčená
a odvážná
kritika dnešní doby
Ale já mám pocit
že posledních tisíc let
lidi o ničem jiném nepíší
a nečtou