že jako jakože

kolik olympiád ještě

prožiju

kolik přestupnejch roků že jako

přestupuješ

na jinej vlak

jinej spoj

do jinam že jako

půjdeme už každej tou

vlastní cestou

vlastním životem

kolikrát mi naposled řekneš

sbohem

holka měl jsem tě fakt rád

vobčas

ale naposled to nebude

kolik silvestrů ještě

u rodičů v obejváku

v klubu pod stolem

zvracet

do keřů v parku kolik

ještě holek potkáš

a řekneš si

že žádná není jak já

já nejsem jak žádná

jiná

ty už seš jinej

na svý jiný cestě

že prej

kolik hodin ještě než

pojedem busem v nula dva

domů

kolik ještě

otrávených pohledů

mám chuť

si podřezat žíly

a napsat ti milostnej dopis

jakože ne

fakt jsem tě nikdy nemilovala

ale

zní to hezky

bylo by to hezký

kdyby jo

jakože

kolikrát na obálku napíšu

tvý jméno

a kolik kilo dolů

než budu nějaká

konfekční dokonalost

s podřezanejma žílama

a sorry

fakt promiň

mě to vážně mrzí

ale každej bychom fakt

měli jít

jinou cestou jet

někam jinam

aby

nám pak mohlo bejt

někdy

někde

hezky

že jako příští silvestr

určitě u tebe v objetí

že jako příští přestupnej rok

určitě u tebe v posteli

že jako příští olympiáda

nám bude u prdele

potkáme se v

konečný stanci

u automatu na kafe