vždycky v červnu trhám kytky kolem kolejí

ráno se probudím v heřmánku
s tvou pusou vtisklou na spánku
slunce jak třpytivý kapradí
lásku snad nahradí

a večer přikryj mě kopretinou
když nechceš mě tak najdi si jinou
oči jak chrpy modravý
celej svět najednou zaplaví

když budu snídat bledule
stejně jak lásky minulé
budou mě trápit voňavý vzpomínky
na zemi uschlý konvalinky

a až mě vlčí mák zahřeje
uvadne všecka naděje
tak jako kytky ve váze
z lásky jsou jenom nesnáze